Další den na cestách, další noc.

Mike řídí, Lucy má hlavu opřenou o okno spolujezdce, Mike se dívá na palivoměr a sleduje, jak dochází palivo.

Mike: Sakra...!

Daleko se nedostaneme, budu muset odbočit a hledat benzínku.

Lucy stále spí. Podle GPS Mike vidí, že k benzínce zbývá už jen deset minut jízdy. Jak se blíží, světla Lucy probudí.

Lucy Mikovi: Co se děje??!

Mike: Dochází nám benzín, musím natankovat, ale když už jsme tady…

 Prosím, než budu tankovat, mohl bys zajít dovnitř na benzínku a koupit si něco k jídlu, Pepsi a kávu??!

Díky.

Lucy jde dovnitř, mezitím Mike tankuje a vedle něj zastavuje červené BMW M5 a mladík, který přijel v BMW, se na Mika divně podívá. A křičí:

Hej, kámo... Jsi sériový vrah?

Mike: Co tím sakra myslíš?

Mladík: No, máš poznávací značku s nápisem „Roadkill“ a na kufru máš nálepku s nápisem Já ❤️ Násilí. To není normální! Nebo k nám do města přijel Ash J. Williams? Ha ha ha...

Mike: A jakou máš poznávací značku? BarbieGuy?

Mladík: Na co vlastně tankuješ?

 I cyklista by toho tvého braku předběhl, pěšky bys byl lepší!

Mike: To stačí, chceš dostat pěstí?

Mladík: Jé, tatínek se naštval... Proč to nevyřešíme jako chlapi? Za volantem!

Mike: Nejsem ničí táta, jen proto, že mi je už nějakou dobu přes třicet, nic neznamená! Fajn! Budeme závodit na té křižovatce. Cože, 300 dolarů za vítězství?

Mladík: 300??! Děláš si legraci? To je drobné. Co třeba 3000 dolarů.

Mike si pomyslí: Sakra... Tolik toho nemám! Ale odpoví: Jasně, dohodnuto!

Lucy se vrací s kávou a taškou. Mike si vezme kávu, napije se a říká:

Jdeme dovnitř, Lucy, připoutej se!

Lucie: Co se děje?

Mike: Brzy se to dozvíš!

Delta a BMW jedou vedle sebe a zastaví před křižovatkou, čekajíc na zelenou. Obě auta na místě rychloběžně otáčejí motory. Mike jednou rukou povoluje lahev s nitrogenem.

Lucy: O co jde?

Mike: Ach, důstojnost a 3000 dolarů.

Lucy: Ale nemáš ani tři tisíce dolarů.

Mike: Já ne, ten chlap vedle nás to neví, ale můžu je mít. A teď se můžu soustředit.

Motory řvou, semafor se rozsvítí zeleně a kola obou aut se protáčejí. Auta jedou vedle sebe, skoro jako by se dotýkala.

 Mike je plný adrenalinu, ale BMW ho začíná předjíždět a vyhrává závod.

Mike: Ale ne, moje tři tisíce dolarů mi neuniknou! Vyždímá z Delty všechno!

Vidí před sebou ostrou zatáčku, zvedne nohu z plného plynu a když vjede do zatáčky, sešlápne plynový pedál až na podlahu a málem zatáčku projede v driftu a hned v zatáčce začne předjíždět BMW.

 A od chvíle, kdy se dostane před BMW, prudce uhne, aby ho auto nemohlo předjet. Dojede k další křižovatce a zastaví.

Auto za ním také zastaví.

Mike vystoupí, jde k BMW a říká:

Takže, chlapče… Dlužíš mi 3000 dolarů. Dej mi je.

Řidič BMW, naštvaný a neochotný, vytáhne tři tisíce dolarů.

Mike vezme peníze a říká:

Jo, a příště neurážej klasiku, teď už ses poučil.

Mike se vrací ke svému autu, usmívá se a drží peníze v ruce. Lucy se na něj přísně podívá a říká:

To bylo hloupé, blbé, dětinské, nezralé a špatně promyšlené!

Mike se podívá na Lucy a řekne:

To je celý můj podpis, že? Kromě toho, nové pneumatiky potřebovaly zahřát jako ve formulích, pak jsem ani nemusel používat dusíkovou lahev a – snadné peníze. Nebo ti vadí, že teď na tobě nemusím být finančně závislý, Lucy?

Lucie mlčí a zapaluje si cigaretu.

Mike: Lucy, stáhni okénko, ať nerozsypeš popel na podlahu. Mimochodem, máš Pepsi?

Lucy mu podá plechovku z tašky a řekne:

Káva, a teď tohle. Tvoje burgery. Jednou dostaneš infarkt!

Mike: Jo, a co mám dělat, když abstinuji? Existují nikotinové náplasti, ale žádné proti alkoholu. Takže to nahradím kofeinem a prosím, dejte mi taky cigaretu.

Mike se podívá na plechovku a říká:

Cože? Colu? Chtěl jsem Pepsi! Vždycky piju Pepsi!

Lucy podá Mikovi cigaretu a řekne:

Jaký je v tom rozdíl, Cola nebo Pepsi, je to totéž. Jen jiná etiketa.

Mike: To vůbec není pravda! Kdybys to ochutnala, poznala bys rozdíl. Mimochodem, nejedeme tam, kam chceš, Lucy.

Lucy: Cože??! Musíme jet do Nevady! Můj zdroj mi řekl, že GameMaster je tam!

Mike: Ne, že bych chtěl něco říct… ale tvoje tajné zdroje… tvoje tajemství, Lucy. A jak dopadl tvůj poslední tip? Byla to past a lovec nás málem obě zabil. Kromě toho, ještě ani nevíme, jak porazit GameMastra. Chceš se jen podívat do Vegas nebo do Oblasti 51 na mimozemšťany!

Lucy se podívá na Mika a řekne:

Mimozemšťané? Vážně? Vážně?! Stačí, že vedle mě sedí jeden mimozemšťan. A kam vlastně jdeme?

Mike: Do St. Josephu v Missouri je to blízko.

Lucy: A co se děje, chceš hledat Jesseho Jamese?

Mike: Haha, to je ale vtipné… Ne, ale na rozdíl od tebe mám lepší zdroje. Internet. Našel jsem článek, že tři lidé byli zabiti stejným způsobem, výstřelem do zad.

Lucie: No a co?

Mike: Jenže pokaždé byl vrahem někdo jiný a pokaždé říkají, že si nic nepamatují.

Lucy: Klasika, jen se chtějí vyhnout vězení za vraždu.

Mike: To si nemyslím… Přijde mi podezřelé, že by tři různí lidé mohli zabít úplně stejným způsobem a všichni nezávisle na sobě tvrdí totéž. A navíc už jsme skoro u konce.

Mike: Vysadím tě u motelu, zařídím nám hezký pokoj… A mezitím se porozhlédnu po městě.

Lucie: To nemyslíš vážně?

Mike: Jo, myslím to vážně!

 Jaký máš problém, Luci?

Že je tohle můj plán a já tě nesleduji? Že nejsi ten dominantní? Podívej, i já mám někdy dobré nápady… A znám tě moc dobře!

Lucie: Vůbec mě neznáš!

Mika Lucyina odpověď překvapila, byl zklamaný a šokovaný. Její reakce ho zranila. A tak Lucy řekl:

Dobře, ať je to vaše… Dělejte si, co chcete… Projedu se po městě.

Mike odešel a Lucy ho pozorovala, jak jde k autu. Nastartoval a rozzlobeně odjel, kola se mu protáčela.

Lucy si šla rezervovat pokoj v motelu.

Mezitím…

Mike za volantem: Já, že ji neznám? Říká ten, co mi koupil Colu místo Pepsi, ten, co kvůli mně začal kouřit cigarety a teď mi ani jednu nenabídne, fajn. Možná ji opravdu neznám…

 Ale já jsem nahlédl do její duše. Ona do té mé ne! Tohle je zbytečné… Musím si zajít na jídlo do baru.

Mike zaparkuje u místní restaurace. Vejde dovnitř, posadí se a objedná si svůj oblíbený burger se slaninou, hranolky s omáčkou, kávu, Pepsi a šéfkuchařovu specialitu. Servírka mu přinese jídlo, ani se na ni nepodívá, tak je naštvaný.

Kousne si do burgeru, vypije celou Pepsi. Sní hranolky, usrkne kávu. Z celé situace se mu dělá špatně. Tak položí peníze na stůl. Jde ven, zapálí si cigaretu s pocitem úlevy a s myšlenkou, že by se nejraději všeho vzdal. Opře se o Deltu a užívá si cigaretu, pozoruje své okolí. Všichni vypadají tak šťastně a spokojeně. Dokouří cigaretu. Sedne si do auta, zapálí si ho, pustí si Steppenwolf – Born to Be Wild. A projíždí městem.

Mezitím Lucy v motelu telefonuje a říká do telefonu:

Já vím… Ale jak jsem měl vědět, že ta věc s Skinwalkerem a lovcem byla past? Měl jsem být užitečný. Ale nakonec jsme něco zjistili…

Lucy slyší zvuk motoru a z okna vidí Mika, jak přijíždí ve své Deltě.

A Lucie do telefonu:

Musím jít.

Mike vejde do pokoje a hodí na postel černé oblečení a černé boty.

 A říká Lucii:

Čas na změnu.

Lucy Mikovi: Co to je? Jdeme na pohřeb?

Mike: Ano, tvůj.

Lucie: Co je s tebou?

Mike: Nevím… Nepiju alkohol, trávíme spolu každý den několik hodin v autě a když nejsme v autě, jsme spolu téměř 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Poslali jsme do pekel spoustu démonů. Ale tebe vůbec neznám.

 Tak co by se mnou mělo být špatně? Běž se převléknout.

Lucy: Nezkoušej mi rozkazovat! Nebo…

Mike: Nebo co? Vážně chceš dokončit tu větu?

Lucy se rozzlobeně zamračí, oči se jí zbarví do démonicky černé barvy a ona řekne:

Ne, že bys na mě zíral, zatímco se převlékám.

Mike: Ne, to je v pořádku. Cestou jsem si koupil pánský časopis, víš, ten typ se ženami bez oblečení.

Lucy se jde převléknout a Mike se také začne převlékat. Lucy vyjde ven a podívá se na

Mike a říká:

Proč máš na sobě košili, kravatu a černé sako?

Mike Lucy: Chceš vysvětlení? Tak ho dostaneš.

Popadne průkaz totožnosti, otevře ho a Lucy tam uvidí svou fotografii, písmena FBI a jméno Amanda Jonesová.

Lucie: Co tohle má znamenat?

Mike: Musíme prošetřit, co se tu děje.

Takže máme převlek a novou identitu. Budeme hrát na federální agenty.

Nemůžeš jen tak jít k někomu domů a říct, že jsme lovci a že ty jsi napůl démon.

Lucy Mikovi: A kde jsi vzal moji fotku?

Mike: Okopíroval jsem tvou fotku z řidičského průkazu. Docela mě pobavilo, že tam máš rok narození 2005. Nevypadáš na 21, zvlášť když je ti přes 200 let.

Lucie: Neuvěřitelné…

 Není divu, že jsi single, když nevíš, jak se chovat k ženám!

Mike: Vím, jak se chovat k ženám, když se chovají jako ženy.

Ale můžeme pokračovat v myšlence, že ty mě neznáš a já neznám tebe.

Lucy: A víš, že je nelegální vydávat se za FBI?

Mike: A tvůj řidičský průkaz je legální, že? Podívejte, na tohle nemáme čas. Musíme zjistit, co se tu děje.

 Už mám adresu, kam půjdeme nejdřív. Pojďme, jdeme.

Mike a Lucy nasednou do auta a odjedou.

Po pár minutách dorazí na místo.

Lucie: A co děláme před tímhle domem?

Mike: Nechte mě mluvit. Všechno jsem si promyslel.

Mike a Lucy jdou k domu a Mike zazvoní u dveří. Po chvíli se dveře otevřou. Mike sáhne do kapsy, vytáhne odznak a říká:

Paní Brownová.

Žena odpovídá: Ano, a kdo jste vy?

Mike: Dobrý den, paní Brownová. Jsem zvláštní agent Smith a toto je moje kolegyně slečna Jonesová. Předpokládáme… Mohli bychom jít dovnitř?

Máme pro vás pár otázek.

Jasně, pojďte dál…

Posaďte se, dáte si kávu nebo čaj?

Mike: Ne, děkuji, nic. Musíme se zeptat na pár otázek.

Paní Brownová: Nevím, co bych vám mohla říct, už jsem všechno řekla policii. A proč vám kvůli tomuto případu volá FBI?

Mike: Známe policejní spis, ale raději bychom si všechno poslechli přímo od vás. A byli jsme zavoláni, protože okolnosti jsou dost nejasné…

Můžete nám říct, jestli měl váš manžel nějaké nepřátele?

Paní Brownová: Ne, Tommyho měli všichni rádi. A co je horší, zabil ho jeho nejlepší kamarád!

Mike: A paní Brownová, choval se váš manžel v poslední době nějak jinak?

 Například jste cítila síru nebo se váš manžel nějak pohádal se svým přítelem?

Paní Brownová: Ne, nic takového. Prostě zabil mého manžela, jako by to byl někdo jiný…

 A zezadu jako zbabělec! Nerozumím tomu. Promiňte mi? Je toho na mě moc!

Mike: To je v pořádku, rozumím. Stejně už půjdeme. Děkuji a upřímnou soustrast.

Mike a Lucy odcházejí k autu.

A Mike říká Lucy:

Tak co si o tom myslíš?

 Posedlost démonem?

Lucy: Z toho, co řekla, se toho moc nedá určit. Máš nějaký jiný plán?

Mike: Sakra, ten burger mi dneska moc nechutnal… Jo, mám plán, pojedeme do márnice.

Podívat se na tělo. Ostatní jsou už pohřbení. Toto je jediné tělo, které nám zbylo. Také podle policejních spisů všichni říkají totéž, stejně jako v článku na internetu.

 Že si nikdo nic nepamatuje. Jen to, že spolu mluvili. A pak si vzpomenou, že v ruce drželi starý Colt. Colt, který policie nenašla. Na rukou těch, co zabíjeli, byl jen střelný prach.

Lucy: Jak jste se dostala k policejním spisům?

Mike: Nemusíš vědět všechno. A kromě toho, teď jsem federální agent. Takže jo…

Jedeme do márnice. Mike nastartuje auto a jedou do márnice.

 Jsou s patologem.

Patolog: A kdo jste vy?

Mike: Promiňte. Jsem zvláštní agent Smith a tohle je agent Jones.

Patolog: A můžu se podívat na vaše průkazy totožnosti?

Mike: Jasně, samozřejmě, tady jsou.

Patolog se podívá na průkazy totožnosti a říká:

Dobře, a proč se tím FBI zabývá?

Mike: Víte, pane, tyto vraždy jsou neobvyklé, mohl by to být sériový vrah. Takže to musíme prověřit. Chápete…

Patolog se zamračil a řekl:

Kulka ráže .44 vnikla do oblasti zevního týlního výběžku. Trajektorie směřovala mírně vzhůru. Došlo k úplné devastaci prodloužené míchy. V podstatě se jedná o biologický přepínač. Mozek přestal vysílat signály pro dýchání a srdeční činnost ještě předtím, než tělo dopadlo na zem. Nic neobvyklého.

Mike: A máš tu kulku ještě tady?

Patolog: Samozřejmě, na tácu.

Mike vezme tašku a říká:

Musím to brát jako důkaz. Děkuji za všechno.

Mike potřásl patologovi rukou.

A divně se na něj dívá.

Lucy: Je něco v nepořádku, agente Smithe?

Mike: Ne, nic, jen…

 Jonesi. Můžeš jít. Budu se muset zeptat na něco jiného.

Lucie odchází.

Mike sám s patologem.

 Mike říká:

Když jsem se tě dotkl, viděl jsem, co jsi zač. Jsi démon!

Patolog se usměje, oči mu zčernají a říká:

Nevěřili byste, kolik démonů pracuje jako patologové…

Mike: To jsi byl ty, ty parchante! Ty jsi je zabil!

Démonický patolog se usměje a říká:

Ne, takovou nízkoúrovňovou práci bych nedělal/a…

Mám vyšší cíle. Ale také jsem z tvé kolegyně vycítil démona. Takže předpokládám, že ty jsi Mike a ona Lucy. Možná za tebe dostanu odměnu, až tě pošlu do pekla, Mikeu… Víš vůbec, jaké to je peklo?

Mike: Jo, dokážu si představit… Jsou tam plameny, žádná auta, jen nealkoholické pivo a televizní reklamy se opakují.

Patolog démonů: Nemáš tušení, Miku, ale brzy to zjistíš…

Mike: Vážně?

Vytáhne stříbrný nůž, kterým démonovi sevře ruku. Vytáhne další stříbrný nůž a přiloží ho démonovi k krku.

 A říká:

Burns, že? Pro koho pracuješ?

Démon: Nic ti neřeknu!

Mike: Dobře, mám celou noc!

A silněji tlačí na krk.

Démon: Podívej, GameMaster tě opravdu chce!

Mike: Zase on… Tak mi teď hezky řekněte, co je zač!

Démon: Dobře, když to chceš vědět. GameMaster je jen přezdívka. Ve skutečnosti je to Princ Křižovatek a Smluv (Dělník). A říkám ti to, protože tvoje zbraně na mě moc nefungují a teď půjdeš do pekla!

Vytáhne nůž, hodí Mika přes místnost a začne ho napadat. Začnou se prát.

 Mike zkouší útoky noži, ale démon útoky blokuje. Démon udeří Mika do obličeje, do břicha, do žeber a znovu do obličeje. Mike cítí intenzivní fyzickou bolest, snaží se bránit, ale marně.

 Démon srazí Mika k zemi a vrhne se na něj s nožem. Mike z posledních sil sáhne do kapsy a šplouchne démonovi do obličeje svěcenou vodou.

V tu chvíli Mike vytáhne stříbrné kulky z filmu Lovci démonů s vyrytými kříži. Chvíli mu trvá, než zamíří…

A vystřelí všech dvanáct ran do démonovy hlavy. Démon padá mrtvý k zemi.

Mike leží na podlaze a říká:

Tak kdo půjde do pekla?

Po chvíli Mike vstane, odtáhne démonovo tělo do mrazáku a říká:

Dobrou noc, ty parchante!

Lucie stojí u auta.

 Mike vyjde ven, celý zmlácený a od krve. Hodí Lucy klíče a říká:

Řídíš.

Lucie: Co se ti sakra stalo?

Mike: V autě…

Oba nastoupí. Mike říká Lucy:

Budu potřebovat led na hlavu. Jedu do motelu. Patologa jsem dal na led. Byl to démon. Aspoň teď konečně vím, kdo je GameMaster. Zdá se, že všichni démoni pro něj pracují.

Dorazí do motelu.

Lucy: Mikeu, povíš mi víc o GameMasteru?

Mike: Dnes ne. Na dnešek toho bylo víc než dost.

Měl bys jít spát. Ještě tu mám nějakou práci…

Lucy: Dobře, jak si přeješ… Ale aspoň si dej na hlavu ledový obklad.

Mike: Neboj se, nezapomenu…!

Lucy jde spát a Mike vytáhne notebook a začne hledat na internetu stopy a zkoumá nábojnici z patologie.

Ráno se Lucy probudí a vidí Mika spát s hlavou na stole. Lucy se převlékne, opatrně přejde k Mikovi a jemně ho poklepe po rameni.

Mike se probudí a říká:

Co je to?

Lucie: Už je ráno, co jsi zjistila?

Mike: Ta nábojnice je velmi stará a když jsem spojil všechny ty vraždy, všechny ty věci… Vypadá to jako duch. Duch, který si půjčí lidské tělo, cestuje s tímto ukradeným tělem. Pak oběť zastřelí zezadu a tělo opouští. A jediný, komu to sedí, je Bob Ford.

Lucy: Jako ten Bob Ford?

Mike: Ano – Robert Newton Ford.

Lucy: Pak najdeme jeho ostatky a zničíme je!

Mike: Hodně štěstí s tím… Jeho hrob byl poškozen a tělo bylo několikrát exhumováno.

Chceš to celé vykopat?

A kromě toho by tělo nebylo neporušené. Takže by to stejně nefungovalo.

Lucie: Tak co budeme dělat?

Mike: Čirou náhodou je právě teď v městském muzeu jeho údajná zbraň zapůjčená – Smith & Wesson Model 3.

Lucie: A pointa je?

Mike: Lucy? Vážně? Žiješ déle než já. Lovíš déle než já. Byla jsi démon a teď jsi napůl démon. Takže když naznačím, že série vražd začala od doby, kdy se tenhle Colt objevil v muzeu… co potom?

Lucy: Takže říkáš, že jeho duše je v tom Coltu, který přes den posedne návštěvníky, pak zabije a přestěhuje se z jednoho těla do druhého?

Mike: Bingo!

Lucie: Tak jaký je plán?

Mike: No, to se ti líbit nebude…

 Ale musíme tu zbraň ukrást z muzea a roztavit ji v peci.

 Počkáme, až se muzeum zavře, a pak si zbraň prostě vezmeme.

Lucy: Mikeu, vážně chceš jít do vězení?

Mike: Raději půjdu do vězení, než abych se díval, jak se tady všichni navzájem zabíjejí kvůli duchovi, který se mstí a cestuje z těla do těla.

Počkáme do večera. Mezitím si můžeme dát pizzu a ty si můžeš dát salát.

Lucy: Raději půjdu po GameMasterovi, než abych tady zachraňovala lidi.

Mike: Co je s tebou?

Lucy: Víš, možná tu mají problémy, ale já mám vyšší priority. Jako třeba zajistit, aby se na Zemi neotevřelo peklo!

Mike: Jo, ale nebýt téhle cesty, nevěděli bychom, kdo je GameMaster.

Lucy: Což mi připomíná – pořád jsi mi neřekla, kdo to je!

Mike: Je to princ křižovatek a smluv (Uzavírač obchodů).

Lucy: Cože?! Ten, co uzavírá dohody, je pánem černých psů a s démony zachází jako s pěšáky??!!

Mike: Jo… Asi jo… A když už mluvíme o démonech – takže ty taky?

Lucy: Kdyby ovládal i mě, nežila bys a nešla bys po mně.

Mike: Začíná se stmívat. Měli bychom začít jednat.

Lucy není moc nadšená, ale jedou do muzea.

Mike: Jak se dostaneme dovnitř nepozorovaně?

Lucy: Jasně, hlavně když si promyslíš plán… Muži… Zmenším dveře – ustup, abych nezmenšila i tebe. Nedívám se pod nohy. Takže víš, jak by to skončilo…

Mike: Paráda, Lucyina dominance je zase zpátky… Doufám, že se vrátí i ta celá Lucy, kterou znám. Tahle její nová verze se mi nelíbí…

Lucie: Řekla jsi něco?

Mike: Jen to, že odstupuji od dveří.

Lucy použije svou démonickou moc a zmenší dveře. A říká:

Cesta je volná… Skvělé.

 Vypadá to, že cesta je čistá… No, až na kamerový systém.

Lucie, naštvaně:

Mikeu, co bys beze mě dělal? Na nic jsi nepřišel!

Lucy použije z rukou rudý démonický plazmový výbuch, který spálí všechny pojistky v muzeu, a říká:

Cesta je volná…

Chvíli prohledávají muzeum, dokud Mike nezašeptá Lucy:

Tady je – Smith & Wesson Model 3.

Protože v celé budově není elektřina, Mike rozbije vitrínu, vezme si Colt a společně s Lucy vyběhnou ven a jedou autem ke spalovně. Dorazí a vystoupí.

Mike pro Lucy:

Hoď ten Colt do pece!

Mike za zády slyší cvaknutí kladiva. Otočí se k Lucy. Lucy míří na Mika pistolí Smith & Wesson.

 A Lucie říká:

To bych neudělal. Vidím, že máš taky Colt – nech ho! Nebo ti ublížím. Hmm, líbí se mi tohle tělo, je tak silné a démonicky mocné!

Mike: Sakra…!

Mike upustí zbraň Lovec démonů a snaží se získat čas.

A říká:

Hej, Bobe Forde! Proč tohle všechno děláš?

Z Luciiných úst se ozývá hlas:

Protože to nevíš! Nemáš tušení, jaké to je žít celý život, když se ti posmívají za to, že jsi někomu střelil do zad, když tě nazývají zbabělcem! Proto teď musí všichni platit a cítit to, co jsem cítil já!

Mike: No, podle mého názoru jsi zbabělec – skáčeš do ženského těla… nebo jsi možná jen úchyl!

To Lucy zničilo a on se připravil ke střelbě.

 Mike se vrhne Lucy na ruku a říká:

Promiň, Lucie—

a bodne ji do ramene stříbrným nožem. Tím získá čas, srazí Lucy k zemi, sáhne do kapsy, nasype jí do úst sůl a drží je zavřená.

 Lucy sebou prudce trhá, dokud jí z uší nezačne téct ektoplazma.

Mike: Fungovalo to!

 Je z ní venku.

Až se Lucy probere… Jsem mrtvý…

Mike hodí Colt do pece, zavře ho a zapne. Během toho běží k autu pro lékárničku. Lucy vytáhne nůž. A Mike začne ošetřovat Lucyinu ránu.

Když ji ošetří, Lucy se probudí v Mikově náručí a říká:

Co se stalo? Proč mě bolí rameno a proč je na zemi zakrvavený stříbrný nůž?

Mike: No… Lucy… Vypadá to špatně… Ale není to tak, jak se zdá. Ford tě posedl a ty ses mě pokusila zabít. Takže jsem musel jednat.

Lucy: Se stříbrným nožem??!

 Pořád jsem částečně démon – mohl jsi mě zabít! Jsem smrtelný!

Mike: Jinak bys mě zabil, když jsi byl posedlý. Tak jsem si říkal… kdybys to udělal jen do ramene… jemně… možná by to zabralo…

Lucy: Možná by to fungovalo? Možná?? A co když ne?

Mike: No… to mě vlastně nenapadlo…

Lucie: Chceš zemřít teď, nebo později?

Mike: Volím druhou možnost. Ještě máme hodně práce. Tak vstávej, princezno… Pozvem tě na kávu a salát. Ještě máme hodně před sebou!